3.7.2022 - 9.7.2022 jsme uspořádali každoroční již 30.
soustředění a výcvik ve windsurfingu na rybníku Bezdrev u Hluboké
nad Vltavou.
V rozhodující chvíli odjezdu se na webu objevila
zpráva: Na sezónu 2022 je kemp pro stany a karavany uzavřen. Naštěstí
nám však zatelefonovali, že nás jen přesunují na pláž a vzhledem k
našemu velkému počtu nám dávají k dispozici šapitó u nefungujícího
kiosku, což bylo nakonec docela luxusní. Přijížděli jsme však se
smíšenými pocity očekávání. Z pláže nás 2005 vypláchl
přívalový dešť a do lesa se vlastně stejně bojíme kvůli padajícím stromům.
Co nás vlastně letos čeká?
No, nebylo to nakonec tak špatné - i když před našim
příjezdem rybáři zahnojili rybník a vítr to přihnal k nám. Takže jsme
si museli půjčit hrábě a hnůj odhánět a vyhrabávat na břeh, abychom se
v
něm nebrodili. V kempu pronajímají letos jen chatičky se sociálním
zázemím, takže záchody se zamykaly a byl trochu problém s klíči, ale
dovolili nám nechat si udělat kopie, takže to nakonec fungovalo docela
dobře. I když, pravda, teplé sprchy (za 20 Kč) byly jen na dámském a
tlačítko se muselo stále držet, na druhou stranu u nevidomých jsou
přeci cedulky lhostejné a byli jsme tam prakticky sami. A teplá voda na
nádabí byla sice ponechána na 5Kč, ale tak zkrácena, že prakticky
nepoužitelná. Spravila to však dobrá nálada a výborný kolektiv. Mne
osobně velmi potěšilo i to, že nechali odemčeny úklidové pomůcky, takže
jsme si mohli pomoci sami a nikdo nám nenadával.
Ale vraťme se ke sportu. První den bylo krásně,
takže jsme se v klidu vybalili a postavili stany. Následovaly dva teplé
dny, kdy sice v noci vydatně napršelo, ale máme přeci jen zkušenosti a
stany už jsou také kvalitnější. Ve středu, když jsem se probudil a
vylezl ze stanu, tak už prakticky všichni jezdili - a třeba Ivoš
nádherně. Kdo zaváhal, musel vzít zavděk i prknem, které pamatuje
zmíněný rok
2005, nebo počkat, až se někdo unaví. Večer pak zahrál v šapitó Vlastík
na dudy. Ve čtvrtek bylo sice deštivo a zima, ale vitr alespoň pro
silné nátury v neoprénu a večer krásný táborák, přímo před stany. V
noci se pak prostor pro oheň tak naplnil dešťovou vodou, že v něm
vydržela až do
našeho odjezdu. Déšť provázel tak silný vitr, že instruktoři běhali
mezi stany a na plachty převraceli lodě, aby nám je vítr neodnesl. V
pátek pak byla zima,ale foukalo. A v sobotu nás probudilo opět slunce,
takže se daly i stany usušit a sbalit suché. No nádhera. Těšíme se zase
za rok.
Mimo aquaskipperu, 3 kánojí a 2 kajaků byly k
dispozici i tři paddleboardy a pět příslušně dlouhých pádel, takže se
stále něco dělo.
Na paddleboardu si to zkusil i Zdenda Rybák, který za námi přijel
alespoň
na středu i s dítětem. Na aquaglideru si nakonec zajezdil jen Honza
Mojžíšek, který nás také navštívil.
Letos se zúčastnilo celkem: 11 nevidomých, 1
sportovec se zbytky
zraku, 3 slabozrací a tři s jiným těžkým postižením. 25 normálně
vidících (z toho 11
instruktorů a dobrovolníků).
|
|
|
Několik málo
fotografií (budu
rád album doplňovat tak, jak budete fotky posílat)
Zde je důkaz, že jsme známí i na Slovensku (alespoň tedy v časopise DÚHA)